Křemešnická skalka

Skalka v zimě, kolem roku 1930Její vznik popisuje pověst, která vypráví, že kdysi se křemešnickou vodou vyléčila bohatá paní. Jako poděkování věnovala kostelu velký zlatý kalich. Avšak jednou v noci vnikl do kostela zloděj a kalich ukradl. Při každém kroku se však lup stával těžší a těžší, položil jej proto, aby si odpočinul. V tom okamžiku se kalich proměnil v ohromný kámen - skalku. O té se věří, že vyleze-li tam dívka bez cizí pomoci a pomodlí se, určitě se do roka vdá. Poprvé se to prý povedlo jakési pelhřimovské měšťance a ona tam z vděčnosti dala postavit křížek.

Pověst není zasazena do určité doby, jisté však je, a záznamy v křemešnické pamětní knize to potvrzují, že kostel byl skutečně roku 1834 vyloupen a zloději tehdy odnesli kromě jiného také oltářní kalich, takže kněz pak musel při mši obětovat z kalicha skleněného.